České rybníky tvoří složité ekosystémy, v nichž žije pestrá rybí fauna. V rybnících hospodářského charakteru dominuje kapr obecný, zatímco v přírodních a sportovních revírech se lze setkat s pestřejším spektrem druhů. Rozmanitost rybí obsádky závisí na řadě faktorů – teplotě vody, obsahu kyslíku, charakteru dna a přítomnosti vodní vegetace.
Kapr obecný (Cyprinus carpio) — dominantní druh hospodářských rybníků v České republice. Zdroj: Wikimedia Commons.
Kaprovité ryby (Cyprinidae)
Kaprovité ryby tvoří páteř obsádky naprosté většiny českých rybníků. Jejich společnou vlastností je přizpůsobivost různým podmínkám prostředí.
Kapr obecný (Cyprinus carpio)
Kapr je nejhospodářsky významnou rybou českých rybníků. Domestikovaná forma se intenzivně chová v rybnících, divocí jedinci se vyskytují i v přirozených tocích a nádržích. Kapr snáší nízké koncentrace kyslíku a dočasné zhoršení kvality vody, což ho předurčuje k chovu v eutrofnějších nádržích. Pohlavní dospělost nastupuje ve věku 3–4 let, maximální délka může překročit 100 cm a hmotnost 40 kg.
Světový rekord v lovu kapra v přírodě překračuje 100 kg (reka Ebro, Španělsko). V česky loveném prostředí jsou exempláře nad 20 kg výjimkou, běžné úlovky se pohybují v rozmezí 2–10 kg.
Lín obecný (Tinca tinca)
Lín je typickým zástupcem mělkých, zarostlých rybníků s bahnitým dnem a bohatou submerzní vegetací. Na rozdíl od kapra je výrazně méně agresivní vůči vodní vegetaci a ve vhodném prostředí napomáhá udržení ekologické rovnováhy. Dorůstá zpravidla délky 40–60 cm a hmotnosti do 3 kg.
Cejn velký (Abramis brama)
Cejn je stádní ryba obývající hlubší části rybníků a jezer. Charakteristický je výrazně laterálně zploštělým tělem a stříbřitými šupinami. Živí se drobnými bezobratlými a organickým detritem na dně. Pro sportovní rybáře je atraktivní především kvůli své bojovnosti při výlovu.
Karas obecný (Carassius carassius)
Velmi odolný druh přežívající i v silně zabahnělých, kyslíkově chudých nádržích. Menší karas zlatý (C. auratus) pochází z Asie.
Plotice obecná (Rutilus rutilus)
Hojný druh otevřených vod. Tvoří základ potravy dravých ryb a je oblíbenou nástrahou při lovu candáta nebo štiky.
Jelec tloušť (Squalius cephalus)
Spíše říční druh, v rybnících se vyskytuje vzácněji. Příznivě reaguje na čistší vody s lepší úrovní okysličení.
Kapr stříbřitý (Hypophthalmichthys molitrix)
Nepůvodní druh importovaný z Asie. Nasazuje se do rybníků jako biologická kontrola fytoplanktonu (sinic).
Dravé ryby
Dravci plní v rybníčních ekosystémech důležitou regulační funkci. Udržují počty kořistních ryb v rovnováze a podporují přirozený výběr zdravých jedinců. V hospodářsky obhospodařovaných rybnících se jejich počty regulují umělým zarybňováním.
Štika obecná (Esox lucius) — jeden z nejobávanějších predátorů sladkých vod. Zdroj: Wikimedia Commons.
Štika obecná (Esox lucius)
Štika je solitérní ambušní predátor, jehož přítomnost v rybníku výrazně strukturuje celou rybí obsádku. Loví zálohou z hustě zarostlých míst, kde čeká na kořist. Dospělé samice bývají výrazně větší než samci – mohou dosáhnout délky 130–150 cm a hmotnosti 25 kg. Štiky dosahují pohlavní dospělosti ve věku 2–4 let. Jejich přítomnost v rybníku je obecně považována za ekologicky příznivou.
Candát obecný (Sander lucioperca)
Candát je sportovně i gastronomicky ceněnou rybou, vyhledávající spíše čistší, dostatečně okysličené vody. Typicky se vyskytuje v kamenito-písčitých úsecích řek, avšak v přirozených a méně eutrofních rybnících se rovněž dobře udrží. Dosahuje délky do 120 cm a hmotnosti okolo 15 kg.
Okoun říční (Perca fluviatilis)
Okoun je rozšířeným druhem ve většině typů sladkovodních habitatů. Charakterizují ho výrazné tmavé pruhy na bocích a dva hřbetní ploutve. Tvoří četné hejna zejména v mládí; dospělí jedinci loví samostatně. Je oblíbenou terčovou rybou pro sportovní rybaření.
Okoun říční (Perca fluviatilis) — hejno mladých jedinců v čisté vodě. Zdroj: Wikimedia Commons.
Sumcovité ryby
Sumec velký (Silurus glanis)
Sumec je největší sladkovodní ryba evropské fauny a zároveň aktivní noční lovec. Pohybuje se především v hlubokých, teplých a bahnitých vodách. Výskyt v rybnících závisí na jejich hloubce a teplotě. V jižněji položených nádržích Třeboňska nebo Blatensky se sumci přirozeně vyskytují a dosahují impozantních rozměrů. Rekordní jedinci mohou přesáhnout 200 cm délky a 100 kg hmotnosti.
Lososovité ryby
Lososovité ryby (pstruh potoční, siven americký, pstruh duhový) se v rybnících s vyšší teplotou přirozeně nevyskytují. Pstruzi vyžadují chladné, dobře okysličené a čisté vody horských potoků a řek. Ve speciálních pstruhových revírech a v chovných zařízeních jsou ale v České republice běžně zastoupeni.
Ekologické vztahy v rybníku
Složení rybí obsádky ovlivňuje kvalitu vody, vegetaci a celkový stav vodního ekosystému. Příliš vysoké hustoty kapra vedou k rozvracení dna a zákalu vody, což negativně dopadá na vodní rostliny a bezobratlé. Naopak přiměřené zastoupení filtrátorů (bílý amur, tolstolobik) nebo benticky se živících druhů může přispět k biologické kontrole nežádoucích organismů.
Podrobněji se tématu ekologie rybníků věnuje náš článek o ekologii rybníků a ochraně přírody. Předpisům regulujícím lov jednotlivých druhů se věnuje průvodce pravidly rybolovu v ČR.